Historie obce

Vyhovuje Vám služba obecního dvora pro odkládání vysloužilého elektrozařízení?

 
 

CzechPoint

Kontaktní údaje

Obecní úřad
Polomí 20
798 55 Hvozd u PV

E-mail: obec@polomi.cz
Tel./Fax: +420 582 383 052

Úřední hodiny
Středa od 18 do 20 hod.

Kontakt na správce stránek:
kusy@polomi.cz

Mikroregiony

Region HANÁ

Mikroregion KONICKKO

TOPlist

oficiální stránky obce POLOMÍ

Ves typu návesní silnicovky ve svažitém údolí severního cípu Drahanské vrchoviny. Náves obestupují volně uspořádaná původní přízemní stavení s půdním polopatrem, většinou nově upraveným k bydlení nebo nahrazeným plným poschodím. Obdobná zástavba pokračuje i podél průběžné komunikace protínající údolí.

Nadmořská výška obce je 455m n.m. (Na Skalách 564m n.m.).

Dějiny

Traduje se, že jméno vesnice je odvozeno od lesních polomů, které byly v okolních lesích velmi časté. V latinských zápisech Zemských desk se objevuje většinou pojmenování „Polom”, výjimečně najdeme ve starých dokumentech jiné označení, např. „Polomey” či „Polomie”. K ustálení názvu „Polomí” došlo pravděpodobně až v 19.století, přesto se i nadále v pramenech často setkáváme s pojmenováním „Polom”, a to nejen v českých dokumentech, ale rovněž v německých dokladech z 19. a 20. století (v tomto případě můžeme narazit i na název „Pollom”).

Pravděpodobně nejstarší zmínka o Polomí je na listině z 20. května 1301, která pojednává o směně majetků mezi olomouckým klášterem sv. Kateřiny (řád dominikánek) a Miličem z Citova a na níž se poprvé setkáváme s olomouckým sudím Kadoldem (Kadoltem) z Polomí (Cadoldus, dictus de Polomey) z mocného rodu Švábeniců. Polomí na Konicku bylo jedním z jeho sídel a je možné, že ke vsi náležela menší tvrz či opevněný dvorec.

V držení rodu pánů ze Švábenic bylo Polomí do roku 1349, kdy bylo kvůli dluhům dáno do zástavy benediktinskému klášteru Ianua Vitae v Klášterci u Zábřehu. Švábenští sice ves později vykoupili zpět, ovšem brzy poté ji prodali a od té doby se Polomí stávalo častým objektem prodeje, takže se ve vlastnictví vsi vystřídalo několik majitelů.

Roku 1480 bylo Polomí prodáno majitelům panství Krakovci a vesnice začala s tímto panstvím sdílet další osudy. Krakovecké panství bylo postupem doby z různých důvodů několikrát prodáno, proto můžeme mezi jeho vlastníky najít např. Bítovské ze Slavíkovic, Jana mladšího ze Zástřizl, Ditrichštejny, Lubetichy z Capelletu nebo Berchtoldy.

Dne 1. září 1768 koupil panství Krakovec, Čechy (pod Kosířem) a Drahanovice Emanuel (Manoell) Tellez da Sylva Menezes e Castro hrabě Taroucca, vévoda z Turnhoutu, jehož rod pak panství držel až do poloviny 20. století.

V roce 1846 přijel do Čech pod Kosířem poprvé malíř Josef Mánes, který získal zakázku na vytvoření rodinné galerie rodu Sylva-Taroucca a místo si oblíbil natolik, že do roku 1870 navštěvoval tamní zámek velmi často a při svých procházkách po okolí se seznamoval s životem v tomto kraji a s mentalitou zdejších obyvatel. V rodu Sylva-Taroucca měl navíc štědré mecenáše.

V době, kdy Josef Mánes pobýval v zámku v Čechách pod Kosířem, seznámil se tam s Antonií Annou Sléhovou z Polomí, která byla komornou hraběnky Kristiny (sestry hraběte Augusta), a protože Antonie Anna prý byla velmi půvabná, namaloval Mánes její a Kristin portrét, a to na přímé přání hraběte. Malíř údajně přímo v Polomí i několikrát pobýval. V rodinách polomských starousedlíků se rovněž mluví o obrázku, který Mánes pro Antonii Annu namaloval a který byl umístěn v malé kapličce nacházející se v kamenné zídce kolem Sléhova statku (č. p. 15). Mělo se jednat o obraz Nejsvětější Trojice, který však časem chátral, a proto se majitelé rozhodli nechat jej opravit. Na renovaci Mánesova obrazu si však nikdo netroufl, neboť se jednalo o umělecké dílo, majitelé tedy vrátili obrázek v původním stavu do kapličky. Odtud se po čase ztratil neznámo kam. Kamenná zídka s kapličkou byla ve druhé polovině 20. století zbourána.

Na počátku 20. století bylo Polomí klidnou vesnicí, jejíž obyvatelé se živili povětšinou zemědělstvím. Život ve vsi byl narušen všeobecnou mobilizací vyhlášenou 28. července 1914, v jejíž první fázi narukovalo 18 zdejších mužů, později ještě dalších 30. Celkem tedy z této malé vesnice odešlo do války 48 mužů, z nich 8 padlo v boji.

O životě obce ve 20. století existuje již větší množství informací, z nichž můžeme zmínit v roce 1921 stavbu silnice spojující obce Bohuslavice - Polomí - Luká, elektrizaci obce v roce 1938, útrapy obyvatel během druhé světové války (gestapem byly zatčeny 3 osoby, další posláni na nucené práce do Říše), sloučení obce s Bohuslavicemi a Hačkami v roce 1960, výstavba a opravy obce, osamostatnění obce apod.

Významným rodákem z Polomí je kněz František Jedlička (13. 8. 1877 - 30. 11. 1966) působící ve Velké Bíteši jako katecheta měšťanské školy, funkcionář místní školní rady, biskupský rada, člen výboru TJ Orel a archivář. Velká Bíteš jej považuje za svého významného občana.

V obci Polomí se nachází rovněž několik kulturně-historických památek:

1) Zvonice sv. Martina z konce 18. století, v jejíž věžičce je umístěn zvon z roku 1807 zhotovený Wolfgangem Straubem z Olomouce. Na zvonu jsou reliéfy Svaté rodiny a svaté Barbory

2) Kamenný kříž před zvonicí z roku 1922, který nechali zhotovit manželé Švecovi a J. Mikmek.

3) Pískovcový kříž u silnice z roku 1939, který pořídil P. František Jedlička. Jedná se o umělecké dílo - tělo Krista i kříž jsou z jednoho kusu pískovce.

4) Lípy Svobody u silnice byly vysazeny 28. října 1928 u příležitosti 10. výročí vzniku Československa.

5) O Božích mukách, která stojí v blízkosti lip a kříže, se zatím bohužel nenašly žádné písemné záznamy. S jistotou lze říci, že pocházejí nejpozději z první třetiny 19. století. Původní Boží muka měla čtvercový půdorys a obrázky ve výklencích byly pořízeny až na přelomu 60. a 70. let 20. století. Zobrazují Ježíše (Nejsvětější Srdce Ježíšovo), Pannu Marii, svatého Josefa a svatou Ludmilu.

6) Obrázek Matky Boží, který visí na okraji lesa při polní cestě vedoucí od hřiště k hájence. Proč byl obrázek do lesa umístěn, není známo, ovšem není původní, během doby byl totiž vybledlý a povětrnostními podmínkami zničený obrázek vždy nahrazován novým a novým.

7) Sluší se připomenout stodolu patřící k usedlosti rodiny Jedličkových (č. p. 1). Jednalo se o objekt lidového stavitelství, který se ovšem do dnešních dnů nedochoval. Z důvodu nedostatečné ochrany ve 2. polovině 20. století vzala za své rovněž Boží muka, která se nacházela asi 1 km jihovýchodně od Polomí (Na hradisku).

Pro obecní úřad Polomí vypracovala Mgr. Jarmila Zapletalová z Polomí






© 2009 - 2017 polomi.cz
Tvorba www stránek